Argininémie během života postupně progreduje a vede k funkčnímu postižení a neschopnosti vykonávat každodenní činnosti2,4,8.
Deficit arginázy 1 (Argininémie) je dědičné onemocnění přítomné již od narození, ale nemusí být zavčas diagnostikován. Pacient se může prezentovat v jakémkoliv věku, od útlého dětství a období batolete až po období adolescence a dospívání, a tím být i pozdně diagnostikován2,5. Jelikož jsou projevy onemocnění převážně neurologické s dopadem na vývoj nebo funkční postižení2,4,8, zhoršuje se kvalita života jak pacientům, tak i osob, které o ně musí pečovat.
V kojeneckém věku se mohou objevit následující progresivní projevy argininémie:
- Spasticita dolních a horních končetin2,4,
- Křečové stavy2,4,
- Opoždění celkového vývoje2,4,9,10,
- Psychomotorická retardace2,4.

Projevy argininémie představují pro pacienty2,4,8 a pečovatele obrovskou zátěž.
Pacienti trpící argininémií vykazují progresivní a variabilní zhoršení:
- Neuromotorických schopností2,4,
- Běžné mobility/ chůze2,4,11,
- Dosažení vývojových milníků2,4,9,
- Intelektuálních schopností2,4.
Nejbližší osoby pečující o pacienty s argininémií jim mohou poskytovat celoživotní péči, jelikož někteří pacienti:
- Nejsou schopni číst nebo psát2,
- Nemusejí zvládat samostatnou chůzi2,
- Často trpí nechutenstvím a opakovaně zvracejí4.
Postupující onemocnění se zhoršuje2,4.
Pacienti trpící argininémií vykazují různé stavy progrese a morbidity2,4,11-13.
Kojenecký věk
- Prvních 6 – 12 měsíců může probíhat bez zvláštních odchylek3,4,14.
Mohou se objevit:
- křečové stavy2,13,
- a taky hyperamonémie:
- zvýšená dráždivost3,4,13,
- stravovací obtíže, nechutenství3,4,13,
- nauzea/zvracení3,4,13,
- poruchy vědomí3,4,13.

Období batolete (2 – 4 roky)
- spasticita dolních končetin (převážně chůze po špičkách)2,4,13,
- duševní poruchy: zpoždění nebo zastavení u vývojových milníků2,4,11,13,
- spontánní vyhýbání se bílkovinám bývá běžné2,4,11,
- křečové stavy: obvykle tonicko a klonického charakteru2,4,11,13,14.

Dětství (5 – 10 let)
- progresivní spasticita2,4,11,
- růstová stagnace2,4,9,
- variabilní stagnace neuromotorických schopností a intelektuálních dovedností:
- ztráta schopnosti normální chůze2,4,10,
- chabá slovní zásoba nebo ztráta mluvené řeči2,4.

Dospívání (11 – 17 let)
- Potenciální ztráta:
- schopnosti chůze4,
- sfinkterové poruchy2,15.
- Vážná duševní porucha doprovázená ztrátou řeči4,9.



Dospělost (18+ let)
Pokud se argininémie neléčí, může následovat výrazné zhoršení celkového stavu vedoucí až k předčasnému úmrtí2,4,9,16,17.

Léčba argininémie
Optimální péče o pacienty s argininémií zahrnuje integrovaný, multidisciplinární tým složený ze specialistů z oblasti, jako jsou18:
- Dědičné metabolické poruchy,
- Genetika,
- Dětská neurologie,
- Neurologie,
- Pediatrie,
- Dietologie,
- Fyzioterapie.
Standard současné léčby (přísná nutriční opatření, nezbytná náhrada aminokyselin [EAA] a eliminace dusíku) nedokáže plně zabránit rozvoji symptomů, a nemusí vést ke snížení hladiny argininu na požadovanou úroveň1,5-7.
Aktuální doporučení navrhují rychlé a udržitelné snížení míry koncentrace argininu, čímž by se omezil rozvoj příznaků nemoci a zlepšily by se klinické výsledky, včetně mobility a motoriky.6,8,19.
- Hladina argininu se nezvyšuje jen kvůli příjmu z potravy, ale také obratu metabolizmu bílkovin v těle a endogenní produkci20.
- „Scavangery“ dusíku mohou sloužit jako prevence proti hyperamonémii způsobené katabolismem endogenních bílkovin3,21.
Striktní dodržování přísné nízkobílkovinové diety, jejíž cílem je snížit koncentraci argininu v plazmě pod požadovanou úroveň, představuje pro pacienty ohromnou zátěž2,22 stejně jako pro jejich blízké.
- dodržování takové diety bývá náročné s ohledem na dříve zavedené stravovací návyky2,
- mohou se projevit poruchy trávení23,
- vyhodnocení stavu onemocnění vyžaduje následné pravidelné kontroly24.
Odkazy:
1.Diez-Fernandez C, et al. Hum Mutat. 2018;39:1029-1050. 2. Carvalho DR, et al. Pediatr Neurol. 2012;46:369-374. 3. De Deyn PP, et al. Hyperargininemia: a treatable inborn error of metabolism. In: Guanidino Compounds in Biology and Medicine. London, UK: John Libbey Company Ltd; 1997:53-69. 4. Crombez EA, Cederbaum SD. Mol Genet Metab. 2005;84:243-251. 5. Huemer M, et al. J Inherit Metab Dis. 2016;39:331-340. 6. Häberle J, et al. J Inherit Metab Dis. 2019;1–39. 7. Burrage LC, et al. Hum Mol Genet. 2015;24:6417-6427. 8. Uchino T, et al. Hum Genet. 1995;96:255-260. 9. Prasad A, et al. J Child Neurol. 1997;12:301-309. 10. Bélanger SA, et al. Paediatr Child Health. 2018;23:403-410. 11. Cai X, et al. Medicine (Baltimore). 2018;97:e9880. 12. Bakhiet M, et al. Medicine (Baltimore). 2018;97:e10780. 13. Sin YY, et al. J Mol Med (Berl). 2015;93:1287-1296. 14. Scaglia F, Lee B. Am J Med Genet C Semin Med Genet. 2006;142C:113-120. 15. Schlune A, et al. Amino Acids. 2015;47:1751-1762. 16. Sun A, et al. Arginase deficiency. In: Adam MP, et al, eds. GeneReviews®. Seattle, WA: University of Washington, Seattle; 2020. 17. Diaz GA, et al. Poster presented at: 13th European Paediatric Neurology Society (EPNS) Congress; September 17-21, 2019; Athens, Greece. Poster P06-34. 18. NORD. The Physician’s Guide to Urea Cycle Disorders. 2012. Available at: http://www.nucdf.org/documents/NORD_Physician_Guide_to_Urea_Cycle_Disorders.pdf. Accessed November 26, 2021. 19. Cederbaum SD, et al. J Inherit Metab Dis. 1982;5:95-99. 20. Morris SM. Am J Clin Nutr. 2006;83:508S-512S. 21. Qureshi I, et al. J Pediatr. 1984;104:473-476. 22. Jain-Ghai S, et al. Mol Genet Metab. 2011;104:107-111. 23. Adam S, et al. Mol Genet Metab. 2013;110:439-445. 24. Morales JA, Sticco KL. Arginase Deficiency. Treasure Island, FL: StatPearls Publishing; 2018.