Klinický průběh argininémie  

Průběh onemocnění je progresivní v důsledku trvale zvýšené koncentraci argininu jakožto základního biochemického projevu argininémie1-5.

Argininémie během života postupně progreduje a vede k funkčnímu postižení a neschopnosti vykonávat každodenní činnosti2,4,8.

Deficit arginázy 1 (Argininémie) je dědičné onemocnění přítomné již od narození, ale nemusí být zavčas diagnostikován. Pacient se může prezentovat v jakémkoliv věku, od útlého dětství a období batolete až po období adolescence a dospívání, a tím být i pozdně diagnostikován2,5. Jelikož jsou projevy onemocnění převážně neurologické s dopadem na vývoj nebo funkční postižení2,4,8, zhoršuje se kvalita života jak pacientům, tak i osob, které o ně musí pečovat.

V kojeneckém věku se mohou objevit následující progresivní projevy argininémie:

  • Spasticita dolních a horních končetin2,4,
  • Křečové stavy2,4,
  • Opoždění celkového vývoje2,4,9,10,
  • Psychomotorická retardace2,4.

Projevy argininémie představují pro pacienty2,4,8 a pečovatele obrovskou zátěž.

Pacienti trpící argininémií vykazují progresivní a variabilní zhoršení:

  • Neuromotorických schopností2,4,
  • Běžné mobility/ chůze2,4,11,
  • Dosažení vývojových milníků2,4,9,
  • Intelektuálních schopností2,4.

Nejbližší osoby pečující o pacienty s argininémií jim mohou poskytovat celoživotní péči, jelikož někteří pacienti:

  • Nejsou schopni číst nebo psát2,
  • Nemusejí zvládat samostatnou chůzi2,
  • Často trpí nechutenstvím a opakovaně zvracejí4.

Postupující onemocnění se zhoršuje2,4.

Pacienti trpící argininémií vykazují různé stavy progrese a morbidity2,4,11-13.

ARG1-D progession in infancy (6 - 12 months) - may present with seizures or hyperammonemia

Kojenecký věk 

  • Prvních 6 – 12 měsíců může probíhat bez zvláštních odchylek3,4,14.

Mohou se objevit:

  • křečové stavy2,13,
  • a taky hyperamonémie: 
    • zvýšená dráždivost3,4,13,
    • stravovací obtíže, nechutenství3,4,13,
    • nauzea/zvracení3,4,13,
    • poruchy vědomí3,4,13.

Období batolete (2 – 4 roky)

  • spasticita dolních končetin (převážně chůze po špičkách)2,4,13,
  • duševní poruchy: zpoždění nebo zastavení u vývojových milníků2,4,11,13,
  • spontánní vyhýbání se bílkovinám bývá běžné2,4,11,
  • křečové stavy: obvykle tonicko a klonického charakteru2,4,11,13,14.
ARG1-D progression in toddlerhood (2- 4 years) - spasticity in lower limbs - tiptoe walking
ARG1-D progression in childhood (5 - 10 years) - progressive spasticity and variable decline in growth

Dětství (5 – 10 let)

  • progresivní spasticita2,4,11,
  • růstová stagnace2,4,9,
  • variabilní stagnace neuromotorických schopností a intelektuálních dovedností:
    • ztráta schopnosti normální chůze2,4,10, 
    • chabá slovní zásoba nebo ztráta mluvené řeči2,4.

Dospívání (11 – 17 let)

  • Potenciální ztráta: 
    • schopnosti chůze4,
    • sfinkterové poruchy2,15.
  • Vážná duševní porucha doprovázená ztrátou řeči4,9.
ARG1-D progression adolescence (11 - 17 years) - loss of ambulation and bowel and bladder control
ARG1-D progression adulthood - left untreated may result in variable decline

Dospělost (18+ let)

Pokud se argininémie neléčí, může následovat výrazné zhoršení celkového stavu vedoucí až k předčasnému úmrtí2,4,9,16,17.

Optimal care of patients with ARG1-D involves an integrated, multidisciplinary team of specialists.

Léčba argininémie

Optimální péče o pacienty s argininémií zahrnuje integrovaný, multidisciplinární tým složený ze specialistů z oblasti, jako jsou18:

  • Dědičné metabolické poruchy, 
  • Genetika, 
  • Dětská neurologie,  
  • Neurologie, 
  • Pediatrie, 
  • Dietologie, 
  • Fyzioterapie. 

Standard současné léčby (přísná nutriční opatření, nezbytná náhrada aminokyselin [EAA] a eliminace dusíku) nedokáže plně zabránit rozvoji symptomů, a nemusí vést ke snížení hladiny argininu na požadovanou úroveň1,5-7.

Aktuální doporučení navrhují rychlé a udržitelné snížení míry koncentrace argininu, čímž by se omezil rozvoj příznaků nemoci a zlepšily by se klinické výsledky, včetně mobility a motoriky.6,8,19.

  • Hladina argininu se nezvyšuje jen kvůli příjmu z potravy, ale také obratu metabolizmu bílkovin v těle a endogenní produkci20.

  • „Scavangery“ dusíku mohou sloužit jako prevence proti hyperamonémii způsobené katabolismem endogenních bílkovin3,21.

Striktní dodržování přísné nízkobílkovinové diety, jejíž cílem je snížit koncentraci argininu v plazmě pod požadovanou úroveň, představuje pro pacienty ohromnou zátěž2,22 stejně jako pro jejich blízké. 

  • dodržování takové diety bývá náročné s ohledem na dříve zavedené stravovací návyky2, 
  • mohou se projevit poruchy trávení23, 
  • vyhodnocení stavu onemocnění vyžaduje následné pravidelné kontroly24.

Odkazy:
1.Diez-Fernandez C, et al. Hum Mutat. 2018;39:1029-1050. 2. Carvalho DR, et al. Pediatr Neurol. 2012;46:369-374. 3. De Deyn PP, et al. Hyperargininemia: a treatable inborn error of metabolism. In: Guanidino Compounds in Biology and Medicine. London, UK: John Libbey Company Ltd; 1997:53-69. 4. Crombez EA, Cederbaum SD. Mol Genet Metab. 2005;84:243-251. 5. Huemer M, et al. J Inherit Metab Dis. 2016;39:331-340. 6. Häberle J, et al. J Inherit Metab Dis. 2019;1–39. 7. Burrage LC, et al. Hum Mol Genet. 2015;24:6417-6427. 8. Uchino T, et al. Hum Genet. 1995;96:255-260. 9. Prasad A, et al. J Child Neurol. 1997;12:301-309. 10. Bélanger SA, et al. Paediatr Child Health. 2018;23:403-410. 11. Cai X, et al. Medicine (Baltimore). 2018;97:e9880. 12. Bakhiet M, et al. Medicine (Baltimore). 2018;97:e10780. 13. Sin YY, et al. J Mol Med (Berl). 2015;93:1287-1296. 14. Scaglia F, Lee B. Am J Med Genet C Semin Med Genet. 2006;142C:113-120. 15. Schlune A, et al. Amino Acids. 2015;47:1751-1762. 16. Sun A, et al. Arginase deficiency. In: Adam MP, et al, eds. GeneReviews®. Seattle, WA: University of Washington, Seattle; 2020. 17. Diaz GA, et al. Poster presented at: 13th European Paediatric Neurology Society (EPNS) Congress; September 17-21, 2019; Athens, Greece. Poster P06-34. 18. NORD. The Physician’s Guide to Urea Cycle Disorders. 2012. Available at: http://www.nucdf.org/documents/NORD_Physician_Guide_to_Urea_Cycle_Disorders.pdf. Accessed November 26, 2021. 19. Cederbaum SD, et al. J Inherit Metab Dis. 1982;5:95-99. 20. Morris SM. Am J Clin Nutr. 2006;83:508S-512S. 21. Qureshi I, et al. J Pediatr. 1984;104:473-476. 22. Jain-Ghai S, et al. Mol Genet Metab. 2011;104:107-111. 23. Adam S, et al. Mol Genet Metab. 2013;110:439-445. 24. Morales JA, Sticco KL. Arginase Deficiency. Treasure Island, FL: StatPearls Publishing; 2018.