CO JE ARGININÉMIE?

Argininémie (deficit arginázy) je neurodegenerativní, progresivní, dědičné metabolické onemocnění spojené s vysokou koncentrací argininu, jež vede k výrazné morbiditě a předčasné mortalitě1-7.

Argininémie je výrazná porucha močovinového cyklu (UCD)8.

Argininémie, známá také jako hyperargininémie, je autozomálně recesivní onemocnění způsobené mutací genu ARG1, jež kóduje enzym arginázu-1 (ARG1)2,9.

Enzym argináza 1 štěpí arginin na ornitin a močovinu v konečné fázi močovinového cyklu. Močovinový cyklus se skládá z 5 hlavních reakcí, jež probíhají převážně v játrech, a mění amoniak (NH3), získaný štěpením bílkovin, na močovinu10.

  • Arginin je aminokyselina, která hraje důležitou roli při vaskulární homeostáze a dalších fyziologických funkcí11.
  • Nedostatkem funkčního enzymu se arginin a jeho metabolity, včetně sloučenin amoniaku a guanidinu, hromadí a bývají spojovány s neuromotorickou patologií12,13.
  • Trvale zvýšená koncentrace argininu u pacientů trpících argininémií vede k různým projevům, včetně progresivní spasticity, opožděného vývoje a křečových stavů4,5,14,15.
  • Hyperamonémie není typickým znakem argininémie a k akutním hyperamonemickým příhodám dochází zřídka14-16.

Trvale zvýšená koncentrace argininu a jeho metabolitů vystavuje pacienta zvýšenému riziku morbidity a předčasné mortalitě1-7.

Argininémie postihuje děti a pokračuje do dospělosti, přičemž se u pacientů projevuje širokým rozsahem příznaků2,5,18-20. Klíčové příznaky, které se mohou projevovat, zahrnují: progresivní spasticitu, opožděný vývoj, duševní poruchy a křečové stavy2,5,19.

  • Onemocnění se obvykle začíná projevovat v dětství a přetrvává kvůli trvale zvýšené koncentraci argininu2.
  • Spasticita se obvykle projeví v kojeneckém věku a progresivně se zhoršuje až do dospělosti2,9,12,16.
  • Častými symptomy argininémie jsou spastická diplegie a chůze po špičkách2,16.
  • Onemocnění obvykle postihuje nejprve dolní končetiny; nicméně s horšící se spasticitou může postihnout také horní končetiny2.
  • Pacienti se progresivně projevují variabilním zhoršením neurologických, vývojových a funkčních schopností2,5,19,21.

Vysoká koncentrace argininu odlišuje argininémii od jiných onemocnění močovinového cyklu, stejně jako od neurometabolických a neurologických poruch, mezi něž patří například mozková obrna či dědičná spastická paraplegie2,4,12.

Odkazy:
1. Diez-Fernandez C, et al. Hum Mutat. 2018;39:1029-1050. 2. Carvalho DR, et al. Pediatr Neurol. 2012;46:369-374. 3. Häberle J, et al. J Inherit Metab Dis. 2019;1–39. 4. De Deyn PP, et al. Hyperargininemia: a treatable inborn error of metabolism. In: Guanidino Compounds in Biology and Medicine. London, UK: John Libbey Company Ltd; 1997:53-69. 5. Crombez EA, Cederbaum SD. Mol Genet Metab. 2005;84:243-251. 6. Sun A, et al. Arginase deficiency. In: Adams MP, et al, eds. GeneReviews®. Seattle, WA: University of Washington, Seattle; 2020. 7. Diaz GA, et al. Poster presented at: 13th European Paediatric Neurology Society (EPNS) Congress; September 17-21, 2019; Athens, Greece. Poster P06-34. 8. Carvalho DR, et al. Gene. 2012;509:124-130. 9. Huemer M, et al. J Inherit Metab Dis. 2016;39:331-340. 10. Barmore W, et al. Physiology, Urea Cycle. [Updated 2021 May 19]. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2021 Jan. Available at: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK513323. Accessed December 3, 2021. 11. Tapiero H, et al. Biomed Pharmacother. 2002;56:439-445. 12. Prasad A, et al. J Child Neurol. 1997;12:301-309. 13. Amayreh W, et al. Dev Med Child Neurol. 2014;56:1021-1024. 14. Scaglia F, Lee B. Am J Med Genet C Semin Med Genet. 2006;142C:113-120. 15. NORD. The Physician’s Guide to Urea Cycle Disorders. 2012. Available at: http://www.nucdf.org/documents/NORD_Physician_Guide_to_Urea_Cycle_Disorders.pdf. Accessed November 26, 2021. 16. Burrage LC, et al. Hum Mol Genet. 2015;24:6417-6427. 17. Bélanger SA, et al. Paediatr Child Health. 2018;23:403-410. 18. Sin YY, et al. J Mol Med (Berl). 2015;93:1287-1296. 19. Cai X, et al. Medicine (Baltimore). 2018;97:e9880. 20. Bakhiet M, et al. Medicine (Baltimore). 2018;97:e10780. 21. Schlune A, et al. Amino Acids. 2015;47:1751-1762.